Trumpova vlna milostí: Proč dostali amnestii technici, kteří upravovali měřidla emisí?
V červnu 2024 opět vzbudila pozornost vlna prezidentských milostí udělených exprezidentem Donaldem Trumpem. Mezi omilostněnými tentokrát zaujali zvláštní místo technici a majitelé autodílen, kteří byli v minulosti odsouzeni za úpravy měřidel emisí u vozidel – tedy za obcházení ekologických norem. Proč se Trump rozhodl právě pro tento krok? Jaký je kontext těchto trestných činů, jaké následky mají pro životní prostředí a jaký vzkaz tím americké společnosti posílá? Podívejme se na celou kauzu zblízka a srovnejme ji i s předchozími prezidentskými akty milosti.
Emisní skandály v USA: Kontext a důsledky
V posledních dvou dekádách se v USA opakovaně řešil problém s obcházením emisních norem u osobních i nákladních automobilů. Známý je například skandál Dieselgate z roku 2015, kdy automobilka Volkswagen přiznala, že instalovala do svých vozů software, který při testování uměle snižoval hodnoty emisí oxidů dusíku. Podobné úpravy však provádějí i menší firmy a jednotlivci, zejména v autodílnách specializovaných na tuning nebo “off-road” úpravy.
Podle údajů americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) bylo v letech 2017–2022 v USA provedeno přes 550 000 úprav, které nelegálně odstranily nebo upravily zařízení pro kontrolu emisí. EPA odhaduje, že tyto úpravy zvýšily emise skleníkových plynů až o 9,1 milionu tun ročně – což odpovídá roční produkci CO2 více než 2 milionů automobilů.
Přestože zákony jsou přísné a hrozí za tyto činy vysoké pokuty i tresty vězení, praxe ukazuje, že motivace k úpravám je silná. Majitelé vozidel často chtějí zvýšit výkon, snížit náklady na údržbu, nebo se vyhnout drahým opravám katalyzátorů a filtrů pevných částic.
Trumpovy milosti: Nový trend nebo politický kalkul?
Donald Trump není prvním prezidentem, který využil institut milosti. Jeho předchůdci – Barack Obama i George W. Bush – omilostnili stovky lidí, často v případech, kdy šlo o staré, sporné nebo neúměrně tvrdé tresty. Trump se však během svého prvního mandátu zaměřil často na případy, které rezonovaly s jeho voličskou základnou nebo měly symbolický význam.
V červnu 2024 Trump udělil milost skupině 17 osob, převážně z Texasu a Floridy, které byly odsouzeny za úpravy měřidel emisí v letech 2018–2022. U některých šlo o jednotlivce, kteří v autodílnách instalovali tzv. “emission defeat devices” – zařízení, která umožnila vozidlům projít kontrolou emisí, aniž by splňovala požadované limity. U dalších šlo o majitele větších servisů, kteří upravovali stovky aut ročně.
Podle Trumpova vyjádření byly tresty “nepřiměřeně tvrdé” a “zaměřené na tvrdě pracující Američany, kteří jen pomáhali svým zákazníkům vyhnout se zbytečné byrokracii”. Kritici však upozorňují, že tím dává nebezpečný signál: obcházení ekologických pravidel je tolerovatelné a postihy lze obejít politickým rozhodnutím.
Srovnání: Milosti za ekologické delikty v USA
Pro lepší představu, jak si aktuální Trumpova vlna amnestií stojí v kontextu minulých prezidentských milostí, uvádíme přehled v tabulce:
| Prezident | Období | Počet milostí za ekologické delikty | Nejznámější případ | Reakce veřejnosti |
|---|---|---|---|---|
| Bill Clinton | 1993–2001 | 3 | Milost pro majitele chemičky Berryho, 1999 | Kritika ekologických organizací |
| George W. Bush | 2001–2009 | 1 | Případ ilegálního vypouštění odpadů, 2006 | Mírná, většinou bez povšimnutí |
| Barack Obama | 2009–2017 | 2 | Milost pro pracovníka ropné plošiny, 2014 | Omezená debata, spíše pozitivní |
| Donald Trump | 2017–2021, 2024 | 17 (jen v červnu 2024) | Technici upravující emisní měřidla | Silně polarizovaná, ostrá kritika i podpora |
Z tabulky je patrné, že Trumpův krok je co do počtu i zaměření zcela výjimečný. Zatímco předchozí prezidenti udělovali milosti za ekologické delikty spíše ojediněle a v individuálních případech, Trump zvolil skupinové omilostnění, navíc v oblasti, která je v USA stále velmi citlivým tématem.
Následky pro životní prostředí a veřejné zdraví
Úpravy měřidel emisí nejsou jen formální přestupek. EPA opakovaně upozorňuje, že vozy s odstraněnými nebo upravenými filtry a katalyzátory vypouštějí až 40x více oxidů dusíku a jemných prachových částic, než povolují limity. To má přímý dopad na kvalitu ovzduší, zejména ve městech a v oblastech s vyšší dopravní zátěží.
Podle analýzy EPA z roku 2023 způsobily nelegální úpravy emisních systémů v USA každoročně přes 1200 předčasných úmrtí na respirační a srdeční choroby. Zdravotní náklady s tím spojené se odhadují na více než 8 miliard dolarů ročně.
Z hlediska globálních emisí skleníkových plynů jsou tyto úpravy sice “kapkou v moři”, ale v kombinaci s dalšími faktory (např. rozšířenost velkých SUV a pick-upů) posouvají USA mezi státy s nejvyššími emisemi CO2 na osobu – v roce 2022 to bylo 15,3 tuny na hlavu, což je téměř trojnásobek průměru EU.
Ohlas odborné veřejnosti a politické dopady
Trumpovy milosti rozvířily debatu nejen mezi ekology a právníky, ale také mezi politiky. Zatímco republikáni krok vesměs hájí jako “obranu drobných podnikatelů před přehnanými regulacemi”, demokraté i nezávislé organizace varují před podkopáváním právního státu a ochranou ovzduší.
Americká společnost pro ochranu dýchacích cest vydala prohlášení, ve kterém Trumpův krok označila za “nebezpečný precedens”, který může vést k nárůstu nelegálních úprav a zhoršení veřejného zdraví. Podobně se vyjádřila i asociace výrobců automobilů, která upozornila, že “hraní si s emisními normami” poškozuje důvěru v celý automobilový průmysl.
Podle průzkumu agentury Pew Research Center z června 2024 se 62 % dotázaných Američanů domnívá, že milosti za úpravy emisí byly “neopodstatněné”, zatímco 31 % je považuje za “spravedlivé” vzhledem k údajné tvrdosti trestů.
Právní rámec: Co říká americká legislativa?
V USA platí od roku 1970 zákon Clean Air Act, který stanovuje limity pro emise z mobilních zdrojů a zakazuje úpravy zařízení pro kontrolu emisí. Za porušení hrozí pokuty až 45 000 dolarů za jedno vozidlo a v krajních případech i trest odnětí svobody do 5 let.
V letech 2017–2022 EPA udělila pokuty v celkové výši přes 543 milionů dolarů za nelegální úpravy emisních systémů. Ve více než 200 případech padly i nepodmíněné tresty odnětí svobody. Některé státy (např. Kalifornie, New York) mají ještě přísnější pravidla a vlastní inspekční systémy.
Trumpovy milosti se týkaly pouze federálních rozsudků – tedy případů, kdy byl porušen Clean Air Act na celonárodní úrovni. Ve státech s vlastními předpisy mohou být postižení i nadále stíháni podle místních zákonů. Právníci proto varují, že milost není “bianko šekem” a každá konkrétní situace bude mít odlišné důsledky.
Shrnutí: Co Trumpovy milosti znamenají pro budoucnost emisní politiky?
Rozhodnutí Donalda Trumpa omilostnit osoby odsouzené za úpravy měřidel emisí je nejen politickým gestem, ale i důležitým signálem pro americkou společnost. Zatímco pro část veřejnosti znamená “boj proti přebujelé byrokracii”, pro odborníky a ekology je to alarmující precedens, který může podkopat důvěru ve spravedlnost i v efektivitu ekologických opatření.
Celá kauza ukazuje, jak silně je v USA téma emisních norem a ochrany životního prostředí politizováno. Zároveň připomíná, že i zdánlivě “malé” technické úpravy mohou mít zásadní dopad na veřejné zdraví, kvalitu ovzduší a důvěru v právní stát.
Do budoucna bude klíčové sledovat, jak na Trumpovy milosti zareaguje justice, samosprávy i veřejnost – a zda se neotevře prostor pro další “kreativní” obcházení ekologických pravidel.
