Vítěz maďarských voleb ve státním rozhlase oznámil reformu veřejnoprávních médií: Co čeká maďarskou žurnalistiku?
Maďarsko se po nedávných volbách ocitlo v centru pozornosti nejen kvůli politickým změnám, ale také kvůli ohlášené zásadní reformě veřejnoprávních médií. Nově zvolený premiér, jehož vítězství bylo potvrzeno v dubnu 2024, využil první povolební rozhovor ve státním rozhlase k oznámení ambiciózních plánů na přestavbu systému veřejnoprávního vysílání. Tento krok může mít dalekosáhlé dopady na svobodu tisku, pluralitu informací i vnímání Maďarska na evropské mediální scéně.
Jaká je současná situace maďarských veřejnoprávních médií? Jaké reformy nový premiér plánuje a co to znamená pro běžné Maďary i evropské partnery? V následujícím článku najdete podrobný rozbor, aktuální fakta, srovnání s evropskými státy i přehled možných scénářů dalšího vývoje.
Současný stav veřejnoprávních médií v Maďarsku
V Maďarsku působí hlavní veřejnoprávní instituce Médiaszolgáltatás-támogató és Vagyonkezelő Alap (MTVA), která provozuje například M1 (zpravodajská televize), Kossuth Rádió a další kanály. Od roku 2010, kdy se k moci dostala strana Fidesz vedená Viktorem Orbánem, čelí tyto instituce opakované kritice kvůli poklesu nezávislosti a silné provládní orientaci.
Podle zprávy organizace Reportéři bez hranic z roku 2023 kleslo Maďarsko v žebříčku svobody médií na 72. místo ze 180 sledovaných zemí. Až 80 % domácího mediálního trhu je pod přímým či nepřímým vlivem vlády nebo s ní spřízněných podnikatelů. Veřejnoprávní média byla často obviňována z jednostranného informování, vynechávání opozičních hlasů a bagatelizace kauz spojených s vládou.
Výzkum agentury Median v roce 2022 ukázal, že 58 % Maďarů nevěří, že veřejnoprávní média informují objektivně. Oproti tomu například v České republice nebo Německu je důvěra v objektivitu veřejnoprávních médií podle Eurobarometru výrazně vyšší (okolo 72-76 %).
Obsah plánované reformy: Co nový premiér navrhuje?
Vítěz voleb, Péter Márki-Zay, během svého vystoupení ve státním rozhlase 16. dubna 2024 oznámil, že jeho kabinet připravuje "největší reformu veřejnoprávních médií za posledních 30 let". Hlavními body navrhované reformy jsou:
- Zavedení nezávislé rady dohledu, která bude dohlížet na vyváženost vysílání a jmenovat vedení MTVA - Zveřejnění finančních toků a auditů veřejnoprávních médií - Povinné kvóty pro zastoupení opozičních i mimoparlamentních názorů v hlavních zpravodajských relacích - Omezení vlivu vlády na rozpočet a personální obsazení veřejnoprávních institucí - Podpora vzdělávání novinářů a investice do modernizace technického vybaveníPéldául nová rada dohledu bude podle návrhu složena z devíti členů nominovaných nezávislými organizacemi, univerzitami a zástupci občanské společnosti, nikoli pouze parlamentními stranami.
Srovnání s dalšími evropskými veřejnoprávními systémy
Maďarsko není jedinou zemí, kde je nezávislost veřejnoprávních médií předmětem politických debat. Zajímavé je srovnání některých klíčových parametrů s vybranými evropskými státy:
| Země | Index svobody médií 2023 (RSF) | Způsob jmenování vedení veřejnoprávních médií | Podíl veřejných příjmů na financování |
|---|---|---|---|
| Maďarsko | 72/180 | Vláda/parlament | 99 % státní rozpočet |
| Německo | 21/180 | Rada složená z občanské společnosti, politiků i expertů | 85 % poplatky od domácností |
| Česká republika | 14/180 | Rada volená parlamentem, návrh na změny diskutován | 80 % koncesionářské poplatky |
| Polsko | 57/180 | Vláda/parlament | 95 % státní rozpočet |
| Francie | 24/180 | Nezávislý audiovizuální úřad | 85 % státní rozpočet, 15 % reklama |
Z tabulky je patrné, že vyšší míra nezávislosti při jmenování vedení i vícezdrojové financování obvykle souvisí s vyšší důvěrou veřejnosti a lepším hodnocením svobody médií.
Reakce domácí i evropské veřejnosti
Oznámení reformy vyvolalo v Maďarsku i v zahraničí silné reakce. Zatímco opoziční politické strany a organizace na ochranu svobody tisku vyjádřily opatrný optimismus, některé prorodinné a nacionalistické skupiny se obávají oslabování "národního hlasu". Průzkum agentury Publicus z dubna 2024 ukázal, že 61 % Maďarů reformu podporuje, zatímco 23 % ji považuje za zbytečnou a 16 % nemá jasný názor.
Evropská komise vydala prohlášení, v němž vítá snahu o posílení transparentnosti a nezávislosti médií, ale zároveň upozorňuje, že bude pečlivě sledovat konkrétní kroky nové vlády. Média v Německu, Rakousku a Česku referovala o reformě jako o "příležitosti ke změně klimatických podmínek pro žurnalistiku v regionu".
Příkladem pozitivního přijetí je vyjádření generálního tajemníka Evropské vysílací unie (EBU) Noela Currana, který uvedl: "Transparentní a nezávislá veřejnoprávní média jsou klíčová pro demokracii. Maďarská reforma by mohla sloužit jako inspirace pro země s podobnými problémy."
Možné scénáře vývoje a dopady na žurnalistiku
Úspěch plánované reformy závisí na řadě faktorů, například na ochotě parlamentu přijmout příslušné zákony, odporu některých vlivných skupin a také na schopnosti nové rady dohledu skutečně zajistit nezávislost.
Pokud se reformy podaří realizovat podle představeného návrhu, očekává se:
- Zvýšení důvěry veřejnosti ve veřejnoprávní média (cílem je podle vlády zvýšit důvěru na alespoň 70 % do tří let) - Větší prostor pro nezávislou a investigativní žurnalistiku - Zlepšení mezinárodního obrazu Maďarska v otázce svobody médií - Omezení politického vlivu na obsah vysíláníNa druhou stranu, pokud by reforma narazila na silný odpor a byla "zneutralizována", hrozí další odliv kvalitních novinářů do zahraničí (v letech 2015-2023 odešlo podle maďarského svazu novinářů přes 300 žurnalistů do jiných zemí) a pokračující polarizace společnosti.
Shrnutí: Budoucnost maďarských veřejnoprávních médií v novém světle
Maďarsko stojí na rozcestí, kdy se může vydat cestou posílení svobody médií a obnovy důvěry veřejnosti, nebo riskovat další izolaci na evropské mediální scéně. Ohlášená reforma veřejnoprávních médií, kterou nově zvolený premiér představil ve státním rozhlase, je bezesporu nejambicióznějším pokusem o změnu od devadesátých let.
Konkrétní kroky, které budou následovat, budou mít zásadní dopad nejen na podobu maďarské žurnalistiky, ale i na politickou kulturu v zemi. Úspěch reformy by mohl inspirovat i další státy střední a východní Evropy, které čelí podobným výzvám v oblasti nezávislosti veřejnoprávních médií.
Bude-li reforma provedena transparentně a s důrazem na pluralitu názorů, může Maďarsko opět získat pověst země, kde média slouží veřejnosti, nikoli jen politickým elitám.
