Silné emoce, roky rostoucí napětí a teď zásadní krok úřadů – tak vypadá situace v jedné z obcí na severu Čech, kde se už léta řeší problém s chovem pitbulů. Obyvatelé si opakovaně stěžovali na hluk, zápach, strach o bezpečí i zhoršenou kvalitu života. Stížnosti narůstaly, úřady sbíraly podněty, ale skutečný zásah přišel až nyní: obecní úřad ve spolupráci se státní veterinární správou avizoval záměr odebrat chovateli více než třicet psů plemene pitbul a příbuzných kříženců. Co tento případ ukazuje o soužití lidí a „bojových plemen“ v českých obcích? Jaké jsou zákonné možnosti a rizika? A co vlastně znamená zabavení psů pro místní i samotná zvířata?
Roky napětí: Jak vznikl problém s chovem pitbulů v obci
Příběh, který se nyní dostal až k odebrání třicítky psů, se začal psát před více než pěti lety. Tehdy si první sousedé začali všímat, že v jednom z domů v okrajové části obce přibylo neobvykle mnoho psů, konkrétně pitbulů a jejich kříženců. Zpočátku šlo o několik jedinců, ale během let se jejich počet výrazně zvýšil. Podle svědectví obyvatel i záznamů veterinární správy zde bylo v roce 2022 již 28 psů a letos číslo narostlo až na 33.
Přibývaly stížnosti na štěkání, zápach z výběhů a také obavy o bezpečnost. „Nejde jen o hluk, ale hlavně o to, že se bojíme vypustit děti na ulici,“ říká místní obyvatelka. Obec evidovala mezi roky 2021 a 2023 více než 15 oficiálních stížností, nepočítaje ústní podněty. K situaci se vyjadřovala i místní škola, která vyjádřila obavu, že děti nemohou bezpečně chodit do školy kolem pozemku chovatele.
Zákonné možnosti: Kdy může úřad psy odebrat?
Zabavení psů není jednoduchý ani běžný krok. Podle české legislativy je možné odebrat zvířata pouze v případě, že je prokazatelně týráno, nebo pokud chovatel porušuje zákon na ochranu zvířat proti týrání (zákon č. 246/1992 Sb.). V tomto případě sehrály klíčovou roli opakované kontroly veterinární správy i obecního úřadu, které odhalily nedostatky v podmínkách chovu.
Veterinární zpráva z března 2024 uvádí, že psi byli často drženi v nevyhovujících kotcích, bez dostatečného přístupu k čisté vodě a s minimální možností pohybu. Kontrola také zjistila, že někteří psi nebyli řádně očkovaní a evidence nebyla vedena v souladu se zákonem. Tato fakta umožnila úřadu začít konat.
Proces odebrání psů probíhá podle následujících kroků: 1. Výzva chovateli k nápravě – úřad stanoví lhůtu k odstranění závad. 2. Opakovaná kontrola – pokud nedojde k nápravě, následuje další prověrka. 3. Rozhodnutí o odebrání – pokud jsou zjištěny závažné nedostatky, úřad rozhodne o zabavení zvířat a jejich umístění do náhradní péče.Jen v roce 2023 bylo v Česku podle dat Státní veterinární správy zabaveno přes 470 zvířat z důvodu nevhodných podmínek.
Statistika a srovnání: Jak je na tom Česko s chovem „bojových plemen“?
Pitbulové a jejich kříženci patří mezi tzv. plemena s vyšší mírou rizika. Přesto jejich chov v ČR není zakázán, pouze regulován. Podle údajů z centrální evidence psů bylo k začátku roku 2024 v ČR registrováno přibližně 9 800 pitbulů a jejich kříženců. Pro srovnání, v Německu platí přísné restrikce, některé spolkové země chov těchto psů zcela zakazují.
| Země | Počet registrovaných pitbulů (2024) | Přístup k regulaci |
|---|---|---|
| Česká republika | 9 800 | Chov povolen, povinná evidence, některé obce mají vyhlášky |
| Německo | cca 1 200 | Některé spolkové země – zákaz, povinné testy a licence |
| Velká Británie | cca 500 (odhad) | Přímý zákaz chovu, povinné utrácení bez povolení |
V Česku si však jednotlivé obce mohou přijmout vlastní vyhlášky, které například omezují volný pohyb těchto plemen, případně stanovují povinnost vodítka a náhubku ve veřejném prostoru.
Dopady na komunitu: Obavy, bezpečnost i rozdělená společnost
Kauza třiceti pitbulů ukazuje, jak může chov „bojových plemen“ na malém prostoru vyvolat napětí i v dříve soudržné obci. Lidé se obávají o bezpečí, ale zároveň se ve veřejné diskuzi objevují i hlasy, které varují před stigmatizací plemen a kolektivní vinou. Podle průzkumu agentury Median z roku 2023 se 68 % respondentů v Česku domnívá, že pitbulové jsou pro veřejnost nebezpečnější než jiná plemena, a 44 % by podpořilo zpřísnění regulace jejich chovu.
Situace v obci vedla k několika konkrétním incidentům. V roce 2022 došlo ke dvěma útokům psů na volně pobíhající kočky a k jednomu přímému ohrožení dítěte, které však naštěstí skončilo bez zranění. Tyto události ještě více posílily tlak na úřady, aby zasáhly.
Na druhé straně stojí chovatelé a ochránci zvířat, kteří upozorňují, že za špatné chování zvířat může často nevhodná výchova a prostředí, nikoli samotné plemeno. „Není fér házet všechny pitbuly do jednoho pytle. Mnoho z nich jsou milí, dobře socializovaní psi,“ říká zástupce místního spolku na ochranu zvířat.
Co čeká odebrané psy a jak funguje další péče?
Zabavení třiceti psů je velká logistická i finanční výzva. Psi budou převezeni do několika útulků v kraji, které už teď avizují, že jejich kapacity jsou omezené. Průměrná délka pobytu psa v útulku v Česku je podle Asociace útulků zvířat 94 dní, ale u „bojových plemen“ se tento čas často prodlužuje až na 180 dní, protože zájemci o adopci jsou opatrnější.
Útulky musí zajistit okamžité veterinární ošetření, očkování, identifikaci čipem a také případnou socializaci. Náklady na jednoho psa v útulku se pohybují kolem 6 000 Kč měsíčně. V případě třiceti psů tak může obec očekávat náklady až 540 000 Kč za tři měsíce péče, pokud se nepodaří najít nové majitele dříve.
Podle zkušeností pracovníků útulků je klíčové začít se socializací a základním výcvikem co nejdříve. „Psi z podobných množíren často neznají běžné podněty, neumí chodit na vodítku a mají strach z lidí. Potřebují individuální přístup,“ vysvětluje vedoucí jednoho z krajských útulků.
Jak předejít podobným kauzám: Prevence a lepší regulace
Případ třiceti pitbulů ukazuje, jak důležitá je prevence a včasná reakce úřadů i komunity. Odborníci doporučují několik opatření, která mohou snížit riziko podobných situací v budoucnu:
- Zavedení povinných školení a testů způsobilosti pro chovatele „bojových plemen“. - Pravidelné kontroly chovu a transparentní evidence. - Lepší osvěta o problematice množení a nevhodných podmínkách pro psy. - Podpora kastračních programů, které by snížily počet neplánovaných štěňat. - Možnost spolupráce obcí s organizacemi na ochranu zvířat.Ve světě se osvědčily například programy povinného školení pro majitele, které jsou běžné v Rakousku či Německu. V Česku se o podobných opatřeních diskutuje, ale zatím bez většího posunu v legislativě.
Shrnutí: Co znamená zásah úřadů pro budoucnost chovu „bojových plemen“ v Česku
Zásah proti chovateli třicítky pitbulů je v českém prostředí stále spíše výjimečný, ale může se stát precedentem pro další podobné případy. Ukazuje, že dlouhodobé přehlížení problémů se vymstívá a že je nezbytné řešit soužití lidí a zvířat citlivě, ale důsledně. Opatření by měla být vyvážená – chránit bezpečí obyvatel, ale zároveň nepřispívat k bezdůvodné démonizaci určitých plemen.
Zkušenost z této obce může vést k lepší prevenci, otevřenější komunikaci mezi chovateli, úřady a veřejností a také k diskusi o tom, jak nastavovat pravidla pro chov zvířat v hustě obydlených oblastech. Pro místní obyvatele i samotné psy tak může být aktuální zásah začátkem cesty k bezpečnějšímu a harmoničtějšímu soužití.
