Změna financování ČT a ČRo: Absence záruk znepokojuje EBU

Evropská vysílací unie: Změna financování ČT a rozhlasu neobsahuje záruky

Česká televize a Český rozhlas jsou klíčovými pilíři veřejnoprávního vysílání v Česku. V posledních měsících se však debatuje o zásadních změnách jejich financování. Nové návrhy, které byly projednány v Poslanecké sněmovně na jaře 2024, podle Evropské vysílací unie (EBU) postrádají důležité záruky pro dlouhodobou nezávislost a stabilitu těchto institucí. Jaké jsou konkrétní návrhy, proč vzbuzují znepokojení a jaké dopady by změny mohly mít na českou společnost i evropský mediální prostor?

Význam veřejnoprávního vysílání v českém i evropském kontextu

Veřejnoprávní média, jako je Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo), hrají klíčovou roli v demokratických společnostech. Jejich úkolem je poskytovat nestranné, ověřené a pluralitní informace, podporovat vzdělávání, kulturu i menšiny a být protiváhou komerčním médiím. Z průzkumu společnosti Median z roku 2023 vyplývá, že důvěra veřejnosti v ČT v Česku dosahuje přibližně 53 %, což je stále nejvyšší mezi médii v zemi.

V evropském měřítku EBU sdružuje 113 organizací veřejnoprávního vysílání ze 56 zemí. Tato unie dlouhodobě upozorňuje, že nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních médií jsou základními předpoklady pro svobodné šíření informací a odolnost vůči politickým tlakům. Právě proto se EBU ozvala i vůči českým plánům na změnu financování.

Současný model financování ČT a ČRo: Jak funguje a proč je důležitý?

Česká televize i Český rozhlas jsou v současnosti financovány především prostřednictvím koncesionářských poplatků. Ty v roce 2024 činí 135 Kč měsíčně za televizi a 45 Kč za rozhlas na domácnost. Z poplatků plyne přibližně 90 % veškerých příjmů ČT, což v roce 2023 znamenalo více než 6,7 miliardy Kč (ČT) a 2,1 miliardy Kč (ČRo).

Současný model je považován za jednu z nejlepších záruk nezávislosti, protože financování není přímo v rukou politické reprezentace. Tento systém také funguje v řadě evropských zemí – například v Německu (18,36 € měsíčně) nebo Francii (do roku 2022, kdy byl poplatek zrušen a převeden do státního rozpočtu).

Podle dat EBU z roku 2022 je průměrný měsíční poplatek v Evropě 10,5 €, což je téměř třikrát více než v Česku.

Navrhované změny: Co se má stát a proč je to problém?

V roce 2024 připravila česká vláda novelu zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Klíčové body návrhu zahrnují:

Evropská vysílací unie však upozorňuje, že návrh neobsahuje jasné a dlouhodobé záruky nezávislosti. Chybí například:

Podle generálního ředitele EBU Noëla Currana „je klíčové, aby financování veřejnoprávních médií nebylo předmětem krátkodobých politických zájmů. Nezávislost a stabilita jsou základním pilířem jejich důvěryhodnosti.“

Dopady změn na nezávislost a kvalitu vysílání

Obavy EBU nejsou bezdůvodné. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že státní zásahy do financování mohou vést ke snížení nezávislosti a kvality vysílání. Například ve Francii po zrušení koncesionářského poplatku v roce 2022 došlo k většímu propojení veřejnoprávních médií s aktuální vládní politikou. V některých zemích východní Evropy – například v Maďarsku nebo Polsku – byla změna financování spojena s omezením kritického zpravodajství a větším politickým vlivem na obsah.

Podle Reportérů bez hranic si Česko v roce 2024 drží 14. místo v žebříčku svobody médií, což je nejlepší výsledek v regionu. I zde však experti varují, že změny v zákonech mohou mít dlouhodobé, těžko vratné důsledky.

Konkrétně by snížení příjmů nebo větší závislost na státním rozpočtu mohly znamenat:

Postoj odborné veřejnosti a reakce politiků

Proti oslabování záruk nezávislosti veřejnoprávních médií vystupují nejen mezinárodní organizace jako EBU, ale také řada domácích odborníků, novinářů a občanských iniciativ. Například Iniciativa Zachraňte média, která v roce 2023 získala více než 40 000 podpisů, žádá pevné ukotvení pravidel valorizace poplatků a zákaz státních zásahů do rozpočtu médií.

Podle průzkumu agentury STEM pro Českou televizi z dubna 2024 je 61 % občanů pro zachování koncesionářských poplatků, pokud to znamená nezávislost médií. Naopak pouze 17 % by bylo pro financování čistě ze státního rozpočtu.

Politické strany mají na návrh rozdílné názory. Koalice Spolu a STAN podporují novelu jako kompromis, který má stabilizovat příjmy médií. Opozice (ANO, SPD) požaduje silnější kontrolu a větší podíl státního financování. Debata je tak stále otevřená a bude pokračovat i v Senátu.

Mezinárodní srovnání: Jak si stojí český model?

Evropský mediální prostor je různorodý a modely financování veřejnoprávních médií se liší. Nejvíce je stále využíván systém koncesionářských poplatků, který podle EBU funguje v 28 zemích Evropy. V některých zemích byly poplatky zrušeny a nahrazeny financováním ze státního rozpočtu, což však často vedlo ke snížení rozpočtu a větší závislosti na politicích.

Přehled modelů financování v Evropě:

Z mezinárodního pohledu je český model stále jeden z nejlevnějších pro domácnosti, avšak bez jasných záruk může být jeho stabilita ohrožena.

Shrnutí: Co dál s financováním veřejnoprávních médií v Česku?

Diskuze o změně financování České televize a Českého rozhlasu je velmi aktuální a zásadní pro budoucnost médií v Česku. Evropská vysílací unie varuje, že současné návrhy neobsahují dostatečné záruky nezávislosti a dlouhodobé stability. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že bez pevných pravidel může dojít k omezení kvality, svobody slova i důvěry veřejnosti v média.

Budoucnost veřejnoprávních médií závisí na tom, jak se politici postaví k požadavkům odborné veřejnosti a mezinárodních institucí. Pokud má Česká televize a Český rozhlas i nadále poskytovat kvalitní, nestranné a pluralitní informace, je nezbytné zajistit jim stabilní a nezávislé financování s jasnými zárukami.

FAQ